Sobota 20. srpna 2022, svátek má Bernard
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 20. srpna 2022 Bernard

V době, kdy se sochy odstraňují, v Brně jedna přibyla...

17. 08. 2020 11:35:55
V ČR nalezneme velké množství soch, památníků i reliéfů. Příběhy mnohých jsou dramatické a není málo těch, co vystřídaly piedestal, sklad či lapidárium hned několikrát. Mnoho dalších jsme měli, ale už nemáme - z různých důvodů...

Symbolem dnešních diskusí na toto téma se stala socha maršála Koněva, která stála v Praze – Bubenči. Je vlastně symptomatické pro tuto diskusi, že se v celé zemi stala známou socha, která v předchozích desetiletích pravděpodobně vzrušovala jen jednotlivce této městské části Prahy a většina národa ani netušila, kde se přesně nachází. Po všech diskusích a přes téměř diplomaticko-politicko-mediální konflikt s Ruskem byl maršál Koněv, osvoboditel Československa z roku 1945 a okupant téže země z roku 1968, snesen.

Rozvířily se však další, někdy hodně bizarní diskuse, nejen u nás. Netýkají se jen soch z časově vzdálenějších období. Když se v Praze, a poté i v Brně, řešila socha Edvarda Beneše, byla z toho také velmi vzrušená diskuse. Mnozí ho odmítali, byť nakonec v obou městech stojí. Jako historik jsem toho názoru, že je dobré velmi uvážlivě vybírat, komu sochu nebo památník postavit, tak, aby se nezmítala v proměnách dějin jako pírko v divokých peřejích. A také s „množstvím“ této formy pocty šetřit!

Samozřejmě se nabízí otázka, co s těmi, které vznikly v době formování moderního českého národa a z nějakého důvodu už dnes nejsou „in“... A co teprve ty, které byly odhaleny v době totality, kdy se některé jiné sochy stavět nemohly vůbec. Pokud chceme naplňovat Historia magistra vitae“, přijde mi logické a správné ubrat v emocích a sochám, mají-li oprávněný historický kontext, spíše přidávat vysvětlení, než je úplně uklidit z očí. Ve skladě se nad nimi už těžko někdo poučí.

Na Den Brna a zároveň na největší mariánský svátek v roce - 15. srpna, byla letos v Brně odhalena socha jezuity, ctihodného P. Martina Středy, která musí potěšit patrioty, znalce historie, duchovní a vlastně nemá proč vadit nikomu. Naopak, dá se říct, že už v Brně měla stát dávno. Proto patří velký dík těm, kteří instalování sochy iniciovali a prosadili, především 1. náměstku primátorky Statutárního města Brna Petru Hladíkovi. Jezuita Martin Středa, který působil v brněnské jezuitské koleji nedlouho po jejím založení, se totiž vyznamenal v obraně Brna proti švédské přesile generála Tornstenssona.

Ten právě na hlavní mariánský svátek zavelel k rozhodující zteči, ale hrstka obránců s velitelem Raduitem de Souches a duchovně povzbuzovaná paterem Středou se ubránila. Švédové odtáhli od Brna až 23. srpna, ale do té doby už nic vítězného nevymysleli. Zatímco původem francouzskému maršálovi jsme hold už v Brně vzdali dávno (rekonstrukce hrobky, publikace, památný epitaf má v kostele sv. Jakuba, kde je pohřben), na skromného duchovního, žijícího v pověsti svatosti, se poněkud zapomnělo.

Přitom kdo se orientuje v raně novověkých dějinách ví, že duchovní podpora byla v bitvách či válkách velice důležitá a při její absenci byli vojáci ve spojitosti s dalšími problémy často demoralizováni. Konečně Martin Středa zásadně ovlivnil i protestanta – hugenota Raduita de Souches, který se stal katolíkem a dokonce vystavěl na svém panství na Znojemsku známé poutní místo Hluboké Mašůvky.

Na rozdíl od dřívějších soch, skulptur, orlojů instalovaných v Brně, které měly často hodně abstraktní ráz (a než si na ně Brňané zvykli), vyvolávaly rozpaky, je čtyřmetrová bronzová socha, dílo sochaře Jana Šebánka, ulitá v Umělecké slévárně ve Veverských Knínicích tradicionalistickým a esteticky krásným dílem- jak poznamenal ve svém příspěvku na sociální síti Facebook trefně jeden z občanů. Stojí před hlavním vchodem do jezuitského kostela, kde Martin Středa působil, a v jehož kryptě, v prosklené rakvi, jeho velmi dobře zachovalé tělo, odpočívá. Socha brněnského obránce promlouvá sama o sobě, nicméně inspirativní je i jedna z moudrých tezí pátera Středy, umístěná pod jeho nohami: „Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane; stačí to zlé, co přináší každý den. Měj rád prosté věci a spokoj se s málem – zakusíš velký pokoj.“

Autor: Jiří Mihola | pondělí 17.8.2020 11:35 | karma článku: 14.02 | přečteno: 416x

Další články blogera

Jiří Mihola

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí – šance na smíření

Je tomu týden, co v Praze na Staroměstském náměstí požehnal pražský arcibiskup mariánskému sloupu. Proč ale tato stavba vyvolává tolik kontroverzí? Přečtěte si o jeho minulosti z pohledu historika...

24.8.2020 v 20:03 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 432 | Diskuse

Jiří Mihola

On-line výuka ve školském zákoně – už to dávno mělo být!

Digitalizaci českého školství nabízela většina politických stran ve svých volebních programech, toto významné téma pochopitelně nechybělo ani ve strategiích MŠMT a dalších institucí. Plány zatím zůstávaly spíše na papíře.

19.8.2020 v 18:21 | Karma článku: 5.67 | Přečteno: 175 | Diskuse

Jiří Mihola

Návštěva M. Pompea: klíčová je bezpečnost

Jako člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ČR jsem návštěvu amerického ministra zahraničí pečlivě sledoval, mé poznatky shrnuji v komentáři níže.

13.8.2020 v 18:05 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 493 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Konspirace anebo fantom facebooku?

Před devíti lety na den přesně jsem měla koncert s básníkem a naším přední neřkuli prvním dylanologem, Michalem Bystrovem. Pamatuji si přesně, jak se koncert odehrál, avšak platforma meta tvrdí, že jsou tam nepravdivé informace

16.8.2022 v 10:36 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 175 | Diskuse

Karel Trčálek

Oslavný proslov k Památníku Česko-německého otroctví

Nebylo to vůbec těžké! Proslovu českého vlastence přece rozumí každý neobřezaný Čech, to je lehká práce!

15.8.2022 v 17:31 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 406 | Diskuse

Ladislav Větvička

Oslavna proslof k "Pamatniku česko-německeho otroctvi"

Tuž, bylo to těžke. Jak chcete přeložit projev nemeckeho flastenca, kery to mysli dobře, vzdejte se, nyc se fam nestane, a zaroveň, aby to bylo od hercny. Jako od srca. To je těška praca překladatela.

15.8.2022 v 11:11 | Karma článku: 44.17 | Přečteno: 3145 |

Pavel Král

Šalomoun, neboli Pokojný

Poměrně nedávno mě opravoval jeden mladý muž: „Neříká se přece Šalomoun, ale Šalamoun!“ A já jsem se bránil s tím, že se to tak přece píše v bibli. Ale až dnes mi došlo, proč je vlastně napsáno Šalomoun. Schválně, jestli na to

14.8.2022 v 13:00 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 135 | Diskuse

Eva Šamánková

Coura v nás

Mateřské povinnosti, touha něco dokázat a někam patřit. Být svobodnou matkou je místy jízda na horské dráze. Věčně se dohadovat s „exem“ o výchově společné dcery i setkat se s bývalou láskou a přitom neohrozit tu současnou...

11.8.2022 v 18:10 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 412

Poslanec Parlamentu ČR, vysokoškolský učitel a historik

Najdete na iDNES.cz